O projektu

Cílem je zpřístupnit kulturně historický dokument města, který bude aktivně sloužit obyvatelům města, badatelům a další široké veřejnosti. Projekt reaguje na dnešní moderní dobu, kdy dokumenty v elektronické podobě jsou samozřejmostí a stávající se nedílnou součástí výuky na školách, v práci i běžném životě.  (číst více ...)

Nejnovější stránky

Novinky

  • Přepis novoměstské kroniky

    Vážení návštěvníci děkujeme,
    za Váš zájem o náš projekt. Kroniky jsou již přepsané. Přepis a úprava všech 9 svazků probíhal od června 2011 do dubna 2012. V tomto období bylo přepsáno více, jak 3000 stran, do projektu se zapojilo zhruba 180 osob. Věříme, že jejich práce vám bude ku prospěchu a najdete na těchto stránkách mnoho zajímavých informací. Zápisy kroniky je možné číst ...

Jste zde

Strana č. 140

jedině byla sto, dát městu ochotnické divadlo. Začátky byly sice dobré a vzbuzovaly nejlepší naděje, ale brzy, bohužel, činnost ochabovala, poněvadž členové se zase vrátili k divadelní práci ve svých původních divadelních odborech spolkových. Svou činnost obnovil Orel a také spolek akademiků Horák. Přibyly ovšem také spolky a instituce nové, především odbočka Svazu přátel SSSR,  Jednotný svaz mládeže. Z institucí pak Revoluční odborové hnutí jako jednotná nepolitické organizace všeho pracujícího lidu a Jednotný svaz českých zemědělců.

Strana č. 139

Cyril Alt, Josef Neděla, Josef Míča, František Fiala, František Poul, Josef Mička, Josef Šenkyřík, František Havlík, Petr Staněk, Ludvík Drábek, Vincenc Brázda, Josef Blažek, Josef Mráz, Josef Hemza, Josef Hanák, Zdeněk Kaplan, Bohumil Sýkora, Filip Pánek, JUDr. Jan Kostřica, Josef Procházka, Josef Herman, František Herman, Josef Lorenc, Robert Měšťan, Jan Havliš, Josef Vencálek, Václav Kopáček, Adolf Koudela, Josef Zajíček, Stanislav Tildínek, František Brož, Josef Jeřábek, František Zelený, Bohumil Konvalinka, Jan Košík a František Koutník.

Strana č. 138

veného majetku byl ustanoven profesor dr.Josef Doubek. Co nebylo zapůjčeno, bylo uloženo ve dvou místnostech zámku. Konečné rozhodnutí o zabaveném německém majetku učiní vláda republiky zákonitým opatřením. Majetek zrádců a kolaborantů zabaven nebyl. Jen o vilu dirigenta Čápa, původní to majetek nadačního velkostatku, Fritzem za okupace Čápovi prodaný, vede se zatím spor.

Strana č. 137

proti těm jejichž spolupráce s Němci v nejrozmanitějších formách byla zcela zřejmá, nemohl místní národní výbor opatřit písemné doklady o jejich chování za okupace, a tím dosáhnout jejich podstatnějšího potrestání. Nakonec musel lidový soud pro nedostatek usvědčujících důkazů trestní řízení zastavovat a předávat provinilce okresním očistným komisím k potrestání.

Strana č. 136

potřebným.
                      Co bylo lze dobře pozorovat, byl pozvolný ale pravidelný pokles černého trhu. Nezmizel pochopitelně najednou, ale stopy zlepšování byly zcela zřejmé na př.v zásobování. Skoro na snesitelnou míru poklesla třeba cena mouky (myslím ovšem mimo úředně stanovený příděl), tuku i masa, obilí, pokud bylo ovšem dost produktů. Pronikavěji se však projevovalo zlepšování teprve v roce příštím.

Strana č. 135

                        Zlepšování hospodářských poměrů v našem městě postupovalo přirozeně pomalu, a druhá polovina roku 1945 nemohla ještě pro mimořádné poměry přinést podstatnější zlepšení. Žilo se volněji a odpadly obavy z trestů za tajné opatřování nutných potravin, třebas vázané hospodářství a lístkový systém zůstal beze změny. Po šesti letech okupace, která se projevila v tak pronikavých zásazích do všech oborů našeho národního života, především také na poli hospodářském, rozvíjel se hospodářský život poměrně zvolna, což bylo zřejmé i v našem městě.

Strana č. 134

obchodníci nashromáždili velké sumy peněz černým obchodem. Podstatná část takto získaných peněz byla uložena u peněžních ústavů, větší část pravděpodobně  v pokladnicích domácích. Pokud ovšem bylo možné, tak se také investovalo. Všem kdož měli i neměli, bylo jasné, že nějaká úprava oběživa i thesaurovaných nehodnotných peněz okupačních (celkem šlo v naší republice asi o 300 miliard korun) musí být provedena už proto, že nový stát nemohl prostě začít svůj nový hospodářský život s tak neůnosným peněžním břemenem.

Strana č. 133

trpěly také místní podnikyy stavební, kde většina kvalifikovaných odborníků odešla buď do jiného zaměstnání, nebo do větších měst. Bylo proto zhola v druhé polovině roku 1945 opatřit nějakou pracovní sílu z tohoto oboru třebas i pro potřeby nejnaléhavější. Že se k nedostatku pracovních sil připojila i značně pokleslá pracovní morálka jako smutné dědictví doby okupační, je pochopitelné, i když si těžko vysvětlíme nechuť a skoro odpor k práci ne už pro Němce, ale pro náš národ a stát, pro nás samy. Náprava této pokleslé pracovní morálky bude jedním z nejtěžších úkolů naší státní správy.

Strana č. 132

    Poměry hospodářské.  Poněvadž v našem městě nebylo rosáhlejších podniků průmyslových, na něž by se vztahoval dekret o znárodnění, nedošlo k žádným změnám v tomto směru. Vážnějších poruch v chodu průmyslových podniků (spíše ovšem větších živnostenských provozoven) nebylo. Pro skrovnější výrobní kapacitu dostačovalo uhlí i suroviny. Doprava byla obnovena poměrně brzy, především po železnici, poněvadž trať Brno-Havlíčkův Brod nebyla nijak zvlášť poškozena.

Strana č. 131

             Změny na vedoucích místech úřadů.  Změněné poměry vyžádaly si také změny na vedoucích místech téměř všech novoměstských úřadů. Tak odešel k zemskému národnímu výboru v Brně dosavadní okresní hejtman, rada polit.správy J. Lacina. Na jeho místo nastoupil jako vedoucí úředník okresního národního výboru rada pol.správy Frant. Bezloja. Přednosta okresního soudu JUDr J. Zoufal odešel ke krajskému soudu do Znojma, jeho nástupcem stal se okresní soudce bystřický dr. Horák. Z politických důvodů odešel přednosta berní správy dr. Rauš, na jehož místo nastoupil dr. Vojanec.

Stránky