O projektu

Cílem je zpřístupnit kulturně historický dokument města, který bude aktivně sloužit obyvatelům města, badatelům a další široké veřejnosti. Projekt reaguje na dnešní moderní dobu, kdy dokumenty v elektronické podobě jsou samozřejmostí a stávající se nedílnou součástí výuky na školách, v práci i běžném životě.  (číst více ...)

Nejnovější stránky

Novinky

  • Přepis novoměstské kroniky

    Vážení návštěvníci děkujeme,
    za Váš zájem o náš projekt. Kroniky jsou již přepsané. Přepis a úprava všech 9 svazků probíhal od června 2011 do dubna 2012. V tomto období bylo přepsáno více, jak 3000 stran, do projektu se zapojilo zhruba 180 osob. Věříme, že jejich práce vám bude ku prospěchu a najdete na těchto stránkách mnoho zajímavých informací. Zápisy kroniky je možné číst ...

Jste zde

Strana č. 58

více obohatili. Všechny rodiny zatčených a popravených postaveny pod přísný policejní dozor. Ty osoby, které byly z německých žalářů propuštěný, musely podepsat revers, že neprozradí nic, jak se s nimi při vyšetřování a ve vězení zacházelo. Dopisy, povolené v období časově přesně vymezených byly přísně censurovány.

Strana č. 57

(18. 10. 1944 – 27. 2. 1945 v Jihlavě) a synové Karel (14. 1. 1945 – 2. 4. 1945 v Jihlavě) a Zdeněk (14. 1.1945 – 2. 4. 1945).

Strana č. 56

Ihned na začátku války s Polskem 1. září 1939 zatčeni jako rukojmí učitel Josef Khun a odborný učitel Rudolf Musil. První vězněn v Jihlavě, Znojmě, Brně, v Dachau a v Buchenwaldu, propuštěn 11. 3. 1941, druhý vězněn v Dachau a v Buchenwaldu, propuštěn 10. 12. 1940. Pro účast v ilegální podzemní organisaci Obrana národa vězněn ředitel měšťanské školy Josef Tulis, zatčený 22. 12. 1944, odsouzený pro velezradu k testu smrti; ale trest nevykonán.

Strana č. 55

Účastni vše se podzemního odboje, jehož cílem bylo svržení nenáviděné nadvlády okupantů a vítězství české věci, padli na poli cti a slávy. Město jim zachová vděčnou paměť.

Strana č. 54

 Sokol, nadšený sportovec, lyžař; zatčen 17. 3. 1942, popraven 17. 6. 1942 v Kounicových kolejích v Brně.

Strana č. 53

 E. Moravec) vytýkány některé příliš loyální projevy k Říši, ale celkem smířlivě se posuzovalo chování celkové podle zásady, že někdo tu málo vděčnou a nepopulární práci protektorátních ministrů dělat musel, a že by byli v ministerských křeslech rozhodně horší Němci, než naši lidé čeští. Ostatně rozsudky státního soudu nad členy protektorátní vlády ukázaly, že toto stanovisko obyvatelstva našeho města bylo v celku správné.

Strana č. 52

 ale i ve škole, kde rozumí učitelé a profesoři tajně i zjevně ukazovali svůj pravý poměr k Říši tím, že předepsanou a nařízenou učebnou látky, vykládali tak, že pravé stanovisko vyučujících bylo všem žákům jasné. Bylo ovšem třeba opatrnosti, poněvadž pokusů udavačství, hlavně na gymnasiu, nechybělo.

Strana č. 51

Proslovy se vyslechly, ale nevnímaly, a jejich vliv a působení se rovnalo nule.

Strana č. 50

 do něho především státní zaměstnanci, ale mimo ustavující schůzi, na níž byl zvolen přípravný výbor v čele s advokátem dr. J. Kostřicou, žádná jiná činnost neprováděna a odbočka zahynula vlastně dříve, než mohla nějakou činnost projevit.

Strana č. 49

Několik radikálnějších jednotlivců dalo se sice zlákat štvavými hesly českého fašismu a ve volbách v r. 1938 podalo dokonce vlastní kandidátku (stolař Stanislav Klapač, stolař Josef Kaštánek a bednářský dělník Emil Košťál), ale naprostý volební neúspěch a poměry, které nastaly v r. 1939 a později vyléčily většinu bývalých novoměstských tak zvaných fašistů z jejich prvotního nadšení. Také hnutí Vlajka nemělo ve městě pronikavější odezvy.

Stránky