O projektu

Cílem je zpřístupnit kulturně historický dokument města, který bude aktivně sloužit obyvatelům města, badatelům a další široké veřejnosti. Projekt reaguje na dnešní moderní dobu, kdy dokumenty v elektronické podobě jsou samozřejmostí a stávající se nedílnou součástí výuky na školách, v práci i běžném životě.  (číst více ...)

Nejnovější stránky

Novinky

  • Přepis novoměstské kroniky

    Vážení návštěvníci děkujeme,
    za Váš zájem o náš projekt. Kroniky jsou již přepsané. Přepis a úprava všech 9 svazků probíhal od června 2011 do dubna 2012. V tomto období bylo přepsáno více, jak 3000 stran, do projektu se zapojilo zhruba 180 osob. Věříme, že jejich práce vám bude ku prospěchu a najdete na těchto stránkách mnoho zajímavých informací. Zápisy kroniky je možné číst ...

Jste zde

Strana č. 98

Silnice probíhá územím obcí Nového Města na Mor., Jiříkovice a Radňovice. Silnice jest postavena v šířce 6 m, vozovky štětované a štěrkované v šířce 4 m. Dělníkům na stavbě zaměstnaným byla vyplácena hodinová mzda 1.80 K – 2.20 K dle schopnosti.

Strana č. 97

č. p. 439 na Nivě Aug. a Al. Chocholáčovými, č. p. 369 u Pohledecké silnice Ad. Šimkem.
Státní stravovací akce. Ze státní podpory bylo v zimě v r. 1934 podporováno 61 a v létě 7 nezaměstnaných.
Požár v r. 1934. Dne 29/5 1934 vypukl v domě Josefa Mokrého na Žďárské ulici v č. 74 požár, jenž se rozšířil na sousední dům Ant. Špinara č. 86. U obou domů byly poškozeny zadní budovy, v nichž byly umístěny dílny.

Strana č. 96

Stavba hasičského skladiště. Dobrovolný sbor hasičský již po delší dobu usiloval o to, aby inventář náležející sboru byl uložen v místnostech, v nichž by netrpěl vlhkem. Po delším vyjednávání bylo usneseno 15/6 1934 ve schůzi obecního zastupitelstva, aby opraveno bylo dosavadní skladiště za budovou obecné a měšťanské školy. Na tuto opravu byly místními staviteli podány nabídky, a sice František Šmída na 14.184,75 Kč a Karel Šťastný na 12.832,70 Kč, jemuž oprava byla zadána.

Strana č. 95

natěračské Vítězslavu Kopáčkovi v Novém Městě na Mor. za 21.955 Kč, práce malířské témuž za 11.027,80 Kč, Frant. Sýkorovi v Praze za 12.539 Kč, práce parketářské fě Haas a Žáček v Brně za 31.209 Kč, práce gumové fě Matador v Praze za 12.641 Kč, práce kamnářské Václ. Kynclovi v Novém Městě na Mor. za 9.630 Kč, práce čalounické Rich. Fialovi v Novém Městě na Mor. za 3548,50 Kč, zřízení chodníku a oplocení fě Ing. A. Nesnídal v Praze za 8.554 Kč, práce instalatérské fě Jos. Hlavsa v Brně za 67.214,80 Kč, práce elektrotechnické Jos. Obrovi z Nového Města na Mor.

Strana č. 94

Tento náklad zdál se býti většině členů obecního zastupitelstva příliš vysoký a bylo uvažováno o přestavbě a nástavbě domu č. 12.

Strana č. 93

lých silničních výborů. Počet úředníků konceptních a manipulačních se rozmnožil, takže místnosti v domě č. 103 nedostačovaly a obec byla nucena postarati se o nové místnosti. Proto byl obcí od obchodníka Frant. Filipiho dům č. 12 na náměstí Vratislavově za 305.000 Kč, v němž byly umístěny okresní školní výbor, účtárna a okresní cestmistři. Úřadování ve dvou domech bylo spojeno s obtížemi, na něž poukazoval i zemský úřad.

Strana č. 92

byl v Novém Městě na Mor. vysílán ze školní budovy na náměstí rozhlasem a večer byl od nádraží ulicí Masarykovou uspořádán průvod k pomníku T. G. Masaryka na náměstí, kde byl zazpíván Pecháčkův sbor Zdráv buď presidente náš. Starosta města R. Litochleb jménem všeho obyvatelstva vzdal hold osobě presidentově a vysvětlil význam opětovné volby Masarykovy.

Strana č. 91

Úmrtí Ferdinanda Štursy. Dne 29/3 1934 zemřel v Praze rodák novoměstský min. rada Ferdinand Štursa bratr sochaře Jana Štursy, ve věku 49 roků. Zvěčnělý byl odborníkem ve vodních stavbách. Za Rakouska byl přidělen přístavní službě v Zadaru, po převratu byl v ministerstvu veřejných prací jedním z nejlepších odborníků pro vodní cesty. Radou i skutkem snažil se prospěti svému rodnému městu. Zejména jeho obětavou ochotou bylo umožněno postavení pomníku presidenta T. G. Masaryka a pomníku Pohřeb v Karpatech na Vratislavově náměstí.

Strana č. 90

do 31/12 1933 na obecné škole v Novém Městě na Mor. Byl činným mimo školu v Sokole, kde byl po ... roků starostou, v divadelním spolku Klicperovi, kde byl režisérem, a v učitelské jednotě žďársko-novoměstské. Velikých zásluh si získal o Horácké museum. Jako rodák novoměstský zajímal se o staré písemné památky Nového Města na Mor. a okolí. Znal velice dobře dějiny svého rodiště. Po odchodu berního ředitele Josefa Svobody z Nového Města na Mor., jenž byl správcem Horáckého musea, převzal Karel Kalláb správu Horáckého musea a získal si o jeho uspořádání velikých zásluh.

Strana č. 89

Dne 1/3 1934 odešel na odpočinek ředitel velkostatku Karel Hlaváč. Týž stal se ředitelem velkostatku po převratě v r. 1918, když občanstvo zastoupené národním výborem domáhalo se toho, aby vedení velkostatku svěřeno bylo českému úředníku. Ředitel Hlaváč byl po 24 roků předsedou Sportovního klubu a získal si velikých zásluh o povznesení sportu a turistického ruchu na Novoměstsku. Zejména má zásluhu o vybudování chaty na Harusovci. Byl také od převratu po 14 roků členem obecního zastupitelstva a členem městské rady za stranu národně demokratickou.

Stránky