O projektu

Cílem je zpřístupnit kulturně historický dokument města, který bude aktivně sloužit obyvatelům města, badatelům a další široké veřejnosti. Projekt reaguje na dnešní moderní dobu, kdy dokumenty v elektronické podobě jsou samozřejmostí a stávající se nedílnou součástí výuky na školách, v práci i běžném životě.  (číst více ...)

Podle knih

Nejnovější stránky

Novinky

  • Přepis novoměstské kroniky

    Vážení návštěvníci děkujeme,
    za Váš zájem o náš projekt. Kroniky jsou již přepsané. Přepis a úprava všech 9 svazků probíhal od června 2011 do dubna 2012. V tomto období bylo přepsáno více, jak 3000 stran, do projektu se zapojilo zhruba 180 osob. Věříme, že jejich práce vám bude ku prospěchu a najdete na těchto stránkách mnoho zajímavých informací. Zápisy kroniky je možné číst ...

Jste zde

Strana č. 383

Přepis v textovém formátu: 
Přepis v přenosném formátu: 
Originál stránky - profi sken: 

Pátek 22. prosince: Už potřetí v novodobé historii Československa byla v Sušici odhalená stejná deska na památku vojáků čtvrté pancéřové divize 3. Americké armády, kteří osvobodili město 6. května 1945. Jiná deska na paměť osvobození města 2. americkou armádou vedenou generálem Pattonem byla instalována v Klatovech. V čs. věznicích jsou vyhlašovány první protestní hladovky vězňů na protest proti nehumánním poměrům. Na protest proti masakrování civilního obyvatelstva v Rumunsku se v podvečerních hodinách konaly demonstrace po celém Československu.

Sobota 23. prosince: Ministři zahraničních věcí ČSSR a NSR symbolicky přestřihli ostnatý drát mezi oběma zeměmi. Bývalý člen předsednictva ÚV KSČ a ved. tajemník MV KSČ v Praze Miroslav Štěpán proti kterému bylo vedeno trestní stíhání pro přípravu k trestnému činu zneužívání pravomoci veřejného činitele, byl vzat do vazby. Na události v Rumunsku reagovali čs. občané obrovským množstvím nabídek k pomoci.

Neděle 24. prosince: Krásný dárek k vánocům si občané Československa dali. Sametová revoluce bez jediného výstřelu přinesla očekávanou svobodu. Lidé mohli svobodně vydechnout. Pochopili, že to jsou oni, kdo mohou spolurozhodovat o osudech své země. Štědrovečerní noc zářila všude po naší vlasti tisíci svíček – za okny i těmi, které vyjadřovaly nesouhlas s masakrováním Rumunů v boji za svobodu. Tisíce lidí pohrdly pohodlím u televizní obrazovky kde byla vysílána půlnoční mše, a v místech svého bydliště se těchto mší zúčastnili osobně. Pondělí 25. prosince: Den solidarity s lidem Rumunska. Z naší vlasti všemi dostupnými prostředky proudí pomoc těžce zkoušenému rumunskému lidu. Diktátor Ceaušesku a jeho žena Elena byli zvláštním vojenském soudem odsouzeni k smrti a zastřeleni.

Úterý 26. prosince: Do Bukurešti odletěla čs. letadla s nákladem léků a potravin. Při návratu však zraněné rumunské děti, navzdory očekávání, nepřivezla.

Středa 27. prosince: Do vánočních svátků rezignovalo v parlamentu na svá poslanecká křesla kolem 25 nejzkompromitovanějších poslanců – v naprosté většině bývalých členů předsednictva ÚV KSČ. Parlament změnil text prezidentského slibu.

Čtvrtek 28. prosince: Do čela čs. parlamentu se po dvaceti letech vrátil Alexander Dubček. Ve své nástupní řeči konstatoval, že nakonec i Federální shromáždění přiznala neživotnost a protilidovost sovětských tanků. Lid naší země to věděl celých 20 let. I nadále trvá materiální pomoc rumunskému lidu.

 

Rok: 
Přepsal/a: 
8. C 2. ZŠ šk. rok 2011/2012