nebo v  prohlášeních jejich představitelů byl odmítnut princip t. zv. vedoucí úlohy komunistické strany jako neslučitelný se zásadou rovnosti občanů a s  kodexem občanských práv.

2. Velmi viditelným svědectvím o probuzení společnosti byly pouliční demonstrace v  srpnu a v  říjnu 1988, Palachův týden v  lednu 1989, znovu v  srpnu letošního roku, kdy k  demonstracím došlo i přesto, že nezávislé iniciativy nezaujaly jasné či jednotné stanovisko a některé z  nich dokonce před nimi varovaly, a naposledy letos 28. října. A to vše navzdory preventivním hrozbám a následkům, jako jsou policejní šikanování a brutalita, zadržení, vězení, odsuzování k  pokutám a ke ztrátě svobody.

3. Významným dokladem o růstu aktivních občanských postojů a překonávání strachu, donedávna ohromujícího takřka celou společnost, jsou letošní velké podpisové akce. První z  nich – jakoby generální zkouška – byla podpisová iniciativa kulturních pracovníků v  lednu – únoru 1989 na protest proti řádění policie při pokusu o vzpomínkové oslavy Jana Palacha a za propuštění Václava Havla z  vězení. Druhá hlavní podpisová akce roku 1989 začala koncem června – prohlášení „Několik vět“ navzdory kampani veřejných sdělovacích prostředků a pronásledování řady signatářů podepsalo více než 37 tisíc občanů. Byla to mimořádná záležitost, protože nešlo o anonymní akt: každý dával všanc své jméno s  vědomím, že bude zveřejněno. Do čela této petiční akce se dostali lidé, kteří byli do té doby nejvíc manipulováni a kteří byli existenčním rizikem nejvíc ohrožení, protože jsou nejvíc závislí na oficiálním angažmá: herci a spolu s  nimi celý divadelní a filmový svět.

4. Kulturní a literární časopisy začaly psát svobodomyslněji a otevřeně o dosavadních tabu otázkách. Mezi oficiální organizace, v  nichž se projevil viditelný nesouhlas s  dosavadní politikou uznávání „vedoucí úlohy KSČ“ patřila i Čs. strana lidová, v  níž se zformoval „obrodný proud“, a k  pohybu tohoto druhu dochází i v  Čs. straně socialistické. Cenzura přestávala spolehlivě působit.

5. K  výraznému pohybu společnosti směrem k  obnovování duchovní i politické plurality patří růst vlivu katolické církve ve společenském životě Slováků i Čechů. Petici za náboženské svobody ústící v  požadavek odluky církve od státu podepsalo v  roce 1988 celkem více než 600 tisíc věřících. Katolická církev vystoupila s  programem desetiletého díla duchovní obnovy, které je zacíleno k  obratu církve směrem ke společnosti a jejím potřebám. Ruku v  ruce s  tím šel růst autority kardinála Tomáška, který v  letošním roce po dvakrát pozvedl svůj hlas ve prospěch občanské veřejnosti a jejich práv i nároků vůči komunistické moci. Poprvé