O projektu

Cílem je zpřístupnit kulturně historický dokument města, který bude aktivně sloužit obyvatelům města, badatelům a další široké veřejnosti. Projekt reaguje na dnešní moderní dobu, kdy dokumenty v elektronické podobě jsou samozřejmostí a stávající se nedílnou součástí výuky na školách, v práci i běžném životě.  (číst více ...)

Podle knih

Nejnovější stránky

Novinky

  • Přepis novoměstské kroniky

    Vážení návštěvníci děkujeme,
    za Váš zájem o náš projekt. Kroniky jsou již přepsané. Přepis a úprava všech 9 svazků probíhal od června 2011 do dubna 2012. V tomto období bylo přepsáno více, jak 3000 stran, do projektu se zapojilo zhruba 180 osob. Věříme, že jejich práce vám bude ku prospěchu a najdete na těchto stránkách mnoho zajímavých informací. Zápisy kroniky je možné číst ...

Jste zde

Strana č. 374

Přepis v textovém formátu: 
Přepis v přenosném formátu: 
Originál stránky - profi sken: 

se podílí tisíce lidí z  t. zv. oficiálních struktur, t. j. z  kulturních, uměleckých a vědeckých institucí a to ve prospěch lidí, kteří jsou vládními představiteli, v  parlamentu a ve státních masových médiích označováni za provokatéry a nepřátele socialismu. K  tomuto společenskému pohybu občanské neposlušnosti došlo nikoli z  důvodů ekonomických proto, že by se radikálně zhoršila životní úroveň lidí. Ze všeho nejvíce je to reakce na čtyřicetiletou vládu lži, ponižování a na vlastní přizpůsobování. Je to řetězová reakce vyvolaná touhou po ozdravění veřejného života, po tom, aby se věci pojmenovaly pravým jménem, aby se nepřekrucovala pravda o tom, co každý vidí na vlastní oči. Nejsilněji byli angažováni mladí lidé, pro které je oficiální frazeologie a lež nesnesitelná. Neznají žádná tabu, nejsou zatíženi minulostí a zejména ideologií, jsou často překvapivě dobře informováni, protože moderní komunikační prostředky jim zprostředkovávají pohled do celého světa, nemají sentimentální vztah k  socialismu. A také cítí, že je v sázce jejich budoucnost, doslova celý jejich život. Erozívně na komunistický režim a jeho pozici působí také, a to hned v  několika směrech fakt, že v  polovině prosince 1988 skončilo rušení rozhlasové stanice Svobodná Evropa. Jeho pohotové zpravodajství z  Československa, slyšitelné v  celé zemi zmenšilo strach před perzekucí jako okamžitou odplatou za jakýkoli projev občanského postoje. Od ledna 1989 ví v  Československu celá země, nikoli jen úzká vrstva disidentů, jaké brutality jsou schopny t. zv. pořádkové síly. Vývoj v  prvních měsících roku 1989 jde v  satelitních státech Moskvy – zejména pak v  Polsku, Maďarsku a v  Německé demokratické republice prudce proti komunismu směrem k  demokracii. Sama Moskva a premiér Gorbačov jsou však plně zaujati vnitřními hlubokými krizovými problémy v  jednotlivých republikách SSSR v  minulosti násilně připojenými do Svazu. Za takového vývoje ve střední Evropě zůstává Československo – viděno zvenčí – jakoby posledním ostrovem brežněvismu. Jakešovské Československo opravdu trčí jako klín mezi Polskem a Maďarskem. Je to ale pouhé zdání. I naše země již vykročila na cestu k  demokratické revoluci. Pokusím se o obecnou stručnou rekapitulaci:

1. Ještě na jaře 1987 existovaly pouze dvě trvale působící občanské iniciativy – Charta 77 a Výbor na obranu nespravedlivé stíhaných. Do konce roku 1988 se vytvořila celá struktura nezávislých iniciativ, které měly vlastní informační systém zasahující veřejnost vlastními tiskovými - samizdatovými orgány (jako v  případě Lidových novin) a s  pomocí rozhlasových stanic působících v  zahraničí (Svobodná Evropa, Hlas Ameriky aj.). V  řadě programových prohlášení občanských iniciativ

 

 

Rok: 
Přepsal/a: 
Jarmila Cacková