O projektu

Cílem je zpřístupnit kulturně historický dokument města, který bude aktivně sloužit obyvatelům města, badatelům a další široké veřejnosti. Projekt reaguje na dnešní moderní dobu, kdy dokumenty v elektronické podobě jsou samozřejmostí a stávající se nedílnou součástí výuky na školách, v práci i běžném životě.  (číst více ...)

Podle knih

Nejnovější stránky

Novinky

  • Přepis novoměstské kroniky

    Vážení návštěvníci děkujeme,
    za Váš zájem o náš projekt. Kroniky jsou již přepsané. Přepis a úprava všech 9 svazků probíhal od června 2011 do dubna 2012. V tomto období bylo přepsáno více, jak 3000 stran, do projektu se zapojilo zhruba 180 osob. Věříme, že jejich práce vám bude ku prospěchu a najdete na těchto stránkách mnoho zajímavých informací. Zápisy kroniky je možné číst ...

Jste zde

Strana č. 83

Přepis v textovém formátu: 
Přepis v přenosném formátu: 
Originál stránky - profi sken: 

příslušníci z města i z okolí, shromáždění podle doslechu v zámecké budově nadačního velkostatku. Kolem vozů přecházeli němečtí četníci, bez elánu, bez prušácké zpupnosti, zkrotlí, připraveni k odjezdu z míst, kde se jim po celou dobu války tak krásně žilo. Nenávist proti nám Čechům, klidně a důstojně vyčkávajícím, co bude dále, šlehala jim ovšem z očí. Kolem deváté hodiny ranní dal si zavolat okresní hejtman J. Lacina členy revolučního národního výboru v Novém Městě na Moravě, který se zatím ustanovil z členů podzemního odbojového hnutí, (členy delegace byli ing. Josef Šlerka, Dr. Jan Kostřica, Stan. Novotný a por. Kružík v zastoupení důstojníků), a tázal se jich, jaká je situace. Bylo mu odpověděno, že revoluční národní výbor nemá doposud žádnou plnou moc pro jednání, a že s významnými rozhodnutími nutno vyčkat až do příchodu partyzánů, kteří oznámili, že se v odpoledních hodinách dostaví do města k jednání o všech nejzávažnějších věcech.
Zatím, co se toto dálo, objevil se kolem půl desáté hodiny po šesti letech nesvobody na domě p. Kromíchala na Vratislavově náměstí prapor v československých státních barvách, když brzy pro tom následovalo vyvěšení státních vlajek (musely být jistě už připraveny předem) i na budově okresního úřadu, které provedli četníci místní stanice aniž jim v tom vylo německými úředními místy, které  doposud město neopustily, bráněno, byl to signál všemu obyvatelstvu k vyvěšování československých vlajek, k strhávání a k zatírání německých nápisů a k projevům nadšené radosti nad dosaženou svobodou, ačkoliv nebylo možno zjisti, o jaký fakt politického a státního významu se toto všechno opíralo. Právem lze se domnívat, že to byl projev spontánního nadšení a nesmírné touhy po

Rok: