O projektu

Cílem je zpřístupnit kulturně historický dokument města, který bude aktivně sloužit obyvatelům města, badatelům a další široké veřejnosti. Projekt reaguje na dnešní moderní dobu, kdy dokumenty v elektronické podobě jsou samozřejmostí a stávající se nedílnou součástí výuky na školách, v práci i běžném životě.  (číst více ...)

Podle knih

Nejnovější stránky

Novinky

  • Přepis novoměstské kroniky

    Vážení návštěvníci děkujeme,
    za Váš zájem o náš projekt. Kroniky jsou již přepsané. Přepis a úprava všech 9 svazků probíhal od června 2011 do dubna 2012. V tomto období bylo přepsáno více, jak 3000 stran, do projektu se zapojilo zhruba 180 osob. Věříme, že jejich práce vám bude ku prospěchu a najdete na těchto stránkách mnoho zajímavých informací. Zápisy kroniky je možné číst ...

Jste zde

Strana č. 44

Přepis v textovém formátu: 
Přepis v přenosném formátu: 
Originál stránky - profi sken: 

 rou vlastně už dávno ztratili. Brzy z jara r. 1945 nařídili nesmyslnou a zcela zbytečnou stavbu zábran na hlavních komunikacích, vedoucích do města. Bylo zapotřebí mnoho metrů kvalitního dřeva, kamene, a především pracovních sil. Ty opatřeny jednoduše vyhlášením pracovní povinnosti všeho mužského obyvatelstva města., které musel shánět městský úřad každodenním doporučováním povolávacích lístků těm, kdož byli k práci určeni. Účast bývala tak asi polovice pozvaných a pracovní výkon byl víc než minimální. Víc se mluvilo a kritizovalo, než pracovalo, poněvadž i nejprostšímu občanu bylo jasné, že je to práce naprosto zbytečná. Zábrany postaveny na silnici od Olešné, Pohledce a Maršovic, dále u lidového domu na ulici Masarykově, u lihovaru na začátku ulice Brněnské, na Bobrovské ulici u domu Košíkova a na Žďárské ulici u domu učitele V. Svítila. Kvůli větší bezpečnosti nařídili Němci vykopat ochranný příkop před katolickým hřbitovem a za ním. I zde pokračovaly práce velmi pomalu.

Jarní měsíce přesvědčily každého, že konec nenáviděného hitlerovského Německa a s ním i naší okupace je neodvratný. Ruská vojska pronikla přes Slovensko a Rakousko na jižní Moravu a blížilo se k Brnu, armády americké blížily se k hranicím země České. Obyvatelstvo města čekalo v pevné víře v konečné vítězství celkem v klidu na to, co přijde. Uprchlíci z jižní Moravy, pokud pocházeli z našeho města nebo okolí a vraceli se z této bojové oblasti do klidnějších oblastí Horácka, vypravovali, jak tam vypadá situace. Podle jejich líčení se zařizovali také naši lidé. Z obav před loupením a pustošením ustupujících německých armád zakopávány ve sklepech a na odlehlých a těžko přístupných místech cenné předměty, textilie, potraviny a vše ostatní, co mělo cenu a hodnotu a o čem se vědělo, že bude po skončené válce potřebné a vzácné. Celkem se nevěřilo, že by snad došlo k nějakým větším a prudším bojům i v našem kraji.

Rok: