O projektu

Cílem je zpřístupnit kulturně historický dokument města, který bude aktivně sloužit obyvatelům města, badatelům a další široké veřejnosti. Projekt reaguje na dnešní moderní dobu, kdy dokumenty v elektronické podobě jsou samozřejmostí a stávající se nedílnou součástí výuky na školách, v práci i běžném životě.  (číst více ...)

Podle knih

Nejnovější stránky

Novinky

  • Přepis novoměstské kroniky

    Vážení návštěvníci děkujeme,
    za Váš zájem o náš projekt. Kroniky jsou již přepsané. Přepis a úprava všech 9 svazků probíhal od června 2011 do dubna 2012. V tomto období bylo přepsáno více, jak 3000 stran, do projektu se zapojilo zhruba 180 osob. Věříme, že jejich práce vám bude ku prospěchu a najdete na těchto stránkách mnoho zajímavých informací. Zápisy kroniky je možné číst ...

Jste zde

Strana č. 132

Přepis v textovém formátu: 
Přepis v přenosném formátu: 
Originál stránky - profi sken: 

    Poměry hospodářské.  Poněvadž v našem městě nebylo rosáhlejších podniků průmyslových, na něž by se vztahoval dekret o znárodnění, nedošlo k žádným změnám v tomto směru. Vážnějších poruch v chodu průmyslových podniků (spíše ovšem větších živnostenských provozoven) nebylo. Pro skrovnější výrobní kapacitu dostačovalo uhlí i suroviny. Doprava byla obnovena poměrně brzy, především po železnici, poněvadž trať Brno-Havlíčkův Brod nebyla nijak zvlášť poškozena. Trosky vojenského transportního vlaku vyhozeného v revolučních dnech u Radňovic do povětří, překážely nějakou dobu dopravě na Žďár, ale s velikým úsilím obyvatelstva z Radňovic i okolí (byla zde nařízena povinná pracovní služba) podařilo se poměrně brzy trosky odstranit. Silniční doprava autobusy, nákladními automobily a osobními auty ovšem vázla pro veliký nedostatek pohonných hmot.
           Obnova hospodářského života ve městě pokračovala poměrně pomalu. Třebas Nové Město na Moravě není městem průmyslovým, objevil se i zde naprostý nedostatek pracovních sil. Pocítily to především novoměstské závody vyrábějící nábytek a lyže (Dvořák, Slonek, Chroust) i domácí podniky kovodělné. Je konečně pochopitelné, že i v podnicích zemědělských objevil se nedostatek pomocných pracovních sil mužských i ženských, který musel býti nahrazován především maximálním vypětím sil držitelů zemědělských usedlostí, potom německými válečnými zajatci a členy zajištěných německých rodin ze sběrných táborů v Jihlavě, Brně a Svitavách. Bylo to ovšem jenom řešení z nouze, poněvadž všechny pracovní síly německé národnosti byly určeny spíše nebo později k odsunu za hranice našeho státu. Naprostým nedostatkem sil

Rok: 
Přepsal/a: 
Lenka Huťková